Revitalizace objektu národní kulturní památky

Vážená paní Mašková,

V minulosti jsme se zúčastnili několika Vašich školení a informace získané ze školení se snažíme aplikovat v každodenní praxi.

V současné době naše instituce realizuje projekt „Revitalizace objektu Císařských lázní“. Je to rozsáhlý projekt, navíc komplikovanější z důvodu skutečnosti, že se jedná o památkovou rekonstrukci objektu. Objekt je nemovitá národní kulturní památka v ochranném pásmu nem. kultur. pam., pam. zóny, rezervace, nem. nár. kult. pam., pam. rezervace.

 

Revitalizace je členěna na nespočet činností, např. restaurátorské práce na více než 1000 položkách (oprava omítek, sloupů, obkladů a dekorativních prvků), sanace, demoliční práce,  atd.

Rekonstruovaný objekt je nyní zapsán dle výpisu z KN jako stavba občanské vybavenosti. V majetku je objekt evidován jako budova pro společenské a kulturní účely v účetní ceně, která se rovná pořizovací ceně. Po revitalizaci bude nově účel užívání stavby jako multifunkční objekt – kulturně společenské centrum (komerční, administrativní, výstavní a kulturní).

Na revitalizaci objektu je poskytnuta investiční dotace.

 

V souvislosti s výše uvedeným si nejsme v daném případě jisti, jak z pohledu problematiky rozklíčování jednotlivých nákladů na opravy a investice postupovat.

Zda  tuto rozsáhlou revitalizaci pojmout tak, že veškeré stavební úpravy jsou prováděny v rámci jedné stavební akce (tj. v rámci stavebních prací, které tvoří z hlediska věcného i časového rozsahu těchto prací i z hlediska jejich účelu jeden celek), směřující ke změně technických parametrů a způsobu využití předmětné nemovitosti, a není tedy nutné zkoumat charakter každé dílčí jednotlivé úpravy, tj. zda některá dílčí stavební činnost mohla být opravou. Jinými slovy řečeno, náklady, které přesáhnou zákonem stanovenou výši a které budou zároveň vynaloženy na stavební práce tvořící jediný záměr, který je z celkového hlediska nástavbou, přístavbou, stavební úpravou, rekonstrukcí nebo modernizací ve smyslu § 33 zákona o daních z příjmů, v celém jejich rozsahu považovat za technické zhodnocení? Pak tu ale máme práce typu restaurátorské, sanační, které dle Vašeho školení a dostupných materiálů vedu v patrnosti jako opravy.

 

Aktuálně např. mimo jiné řešíme problematiku výměny oken a dveří v tomto objektu-dle projektové dokumentace nebudou generelně vyměňovány, na základě restaurátorské analýzy bude přistupováno individuálně ke každému kusu, k výměně za repliku bude přikročeno pouze při zjištění nevratného poškození. Původní okenní otvory-jednoduchá okna s jednoduchým zasklením. Nově- do stávajících ostění ke stávajícím oknům budou přidána nová replikovaná okenní křídla, čímž vzniknou špaletová okna s dostatečnými tepelně technickými charakteristikami. Ale toto bude zase pouze v některé části objektu, v jiné se pouze do stávajícího okenního otvoru usadí okna shodných vlastností jako byla ta původní.

A teď vyvstává otázka, zda jednotlivé počty např. oken posuzovat dle typu výměny kusově, rozpočítávat dle soupisu prací k fakturaci včetně vedlejších nákladů na osazení oken, montáž, apod. jednotlivě.  Obdobně pak i s interiérovými dveřmi, kde se taktéž bude přistupovat ke každému kusu individuálně a k výměně za repliku bude přikročeno pouze při zjištění nevratného poškození.

 

Vzhledem k rozsáhlosti a složitosti rekonstrukce tohoto objektu jsme si Vás tímto způsobem dovolili požádat o konzultaci, jak globálně přistupovat k této akci z hlediska správné účetní evidence majetku a rozdělení nákladů na rekonstrukci z pohledu oprav a technického zhodnocení. V příloze tohoto mailu případně pro potřebu zasílám dodatek části projektové dokumentace.

 

Budu případně ráda i za typ, na koho se v dané problematice takového rozsahu obrátit, s kým by bylo možno dlouhodoběji spolupracovat.

Odpověď:

Pro zobrazení dalšího obsahu se prosím zaregistrujte na našich stránkách.
Pro možnost pokládat účetní dotazy a nahlížet do databáze dotazů je nutné zaplatit členský příspěvek.

Post navigation